Kveik

Ačkoliv se může na první pohled zdát, že svět piva je již ustálený a neměnný, opak je pravdou. Po vlnách IPA a jejich verzích jako je kupříkladu New England IPA, kyseláčích všemožných variant, od kettle sour piv za použití Lactobacillus až po ta spontánně kvašená, objevuje se na obzoru novinka, která nejspíš v pivovarnickém světě nějaký ten pátek pobude.

Kyseláče, překvapení poslední doby

Je až neuvěřitelné, jak rychle si získaly kyseláče, ať už bereme v potaz různé verze stylů, od kettle sour verzí klasických pivních kategorií po ty spontánně kvašené, srdce a peněženku českého pivaře. Celkem pozvolný nástup třeba piv IPA, vzato k oblibě spíše hořčejších piv vařených u nás, bledne závistí před uragánem, který vymrštil kyselá piva do popředí zájmů konzumentů i výrobců.

Nové odrůdy chmele

Český chmel by nebyl tím, čím je, bez řady vynikajících odborníků a šlechtitelů. První klonová selekce byla provedena v úštěcké populaci Kryštofem  Semšem z Vrbice u Roudnice, který provedl pozitivní výběr ve svém porostu. V roce 1942 Gőpp popisuje získání tohoto chmele takto: Semš v letech 1853 až 1854 vysazoval chmel na tyče. V roce 1855 při procházení chmelnice byla pěstiteli nápadná vzniklá souhra jednoho jediného chmelového keře, který se vyznačoval svěžím růstem, o něco časnějším květem a velmi bohatým osypem.

Underdog 2020

Kazbek. Kdo by neznal první „ejlový“ český chmel? A kdo ho ještě nepoužil na svá piva? Asi málokdo v českém pivovarském rybníčku. A pokud někdo takový je, možná mu další řádky dají impuls k tomu, aby z něj uvařil své vlastní pivo. Pro ostatní, kteří již svou zkušenost s tímto chmelem mají, tu je příležitost, jak jednoduše a velmi výhodně finančně zhodnotit jeho použití.