Vladimír Nesvadba, Chmelařský institut s.r.o. Žatec
Český chmel by nebyl tím, čím je, bez řady vynikajících odborníků a šlechtitelů. První klonová selekce byla provedena v úštěcké populaci Kryštofem Semšem z Vrbice u Roudnice, který provedl pozitivní výběr ve svém porostu. V roce 1942 Gőpp popisuje získání tohoto chmele takto: Semš v letech 1853 až 1854 vysazoval chmel na tyče. V roce 1855 při procházení chmelnice byla pěstiteli nápadná vzniklá souhra jednoho jediného chmelového keře, který se vyznačoval svěžím růstem, o něco časnějším květem a velmi bohatým osypem. Tento chmel vzrostl do foremných uzavřených hlávek, navěšených kolem tyček, takže bylo možno spatřit jen málo listoví. Tato jediná rostlina byla pak čile namnožena a v krátkém čase známa jako Semšův chmel. Autor dále uvádí, že se Semšovi podařilo svého času nalézt pravou mutaci, která o proti jiným keřům stejné chmelnice vynikala řadou lepších vlastností. První odrůdou se tak v Čechách stává Semšův chmel. Někdy v té době se objevuje jeho obchodní pojmenování „červeňák“ v několika verzích - starožatecký, staroúštěcký či český. Nejdříve byly pěstovány odrůdy Lučan (1974) a Blato (1974). Lučan vznikl po soustavném udržovacím a zlepšovacím šlechtění z odrůdy „Žatecký krajový“, a byl povolen v roce 1941. Blato (povolené v roce 1952) vzniklo z krajové odrůdy „Úštěcký krajový“. Zakladatelem moderních metod šlechtění chmele pomocí klonové selekce v původních krajových porostech byl Doc. Karel Osvald. Klonovou selekcí se zabýval od roku 1927. Z jeho dlouholetého úsilí získalo české chmelařství tři klony, které byly pojmenovány po tomto šlechtiteli. Výsledkem jeho práce je Osvaldův klon 114, klony 31 a 72 si vybrali tehdejší přední pěstitelé sami. Klony byly uznány v roce 1946 a pro pěstování povoleny v roce 1952. V současné době zaujímají stále 90 % z celkové plochy pěstovaného chmele v ČR. Další šlechtitelskou činností byly získány další klony - Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).
V 60. letech se ve šlechtění chmele díky práci Lubomíra Venta a později i Františka Beránka začíná uplatňovat hybridizace chmele, tj. šlechtění pomocí křížení. Česká republika je pravděpodobně jediná na světě, která rozděluje odrůdy chmele dle postupu jejich tvorby na žatecký chmel (původ získán klonovou selekcí) a hybridní odrůdy (získané křížením). Metodu křížení v obecném pojetí je třeba přijmout i pro šlechtění českého chmele. Je použitelná pro získání i vysoce produktivních genotypů aromatických chmelů, zvyšuje efektivnost šlechtitelské práce, rozšiřuje variabilitu u potomstev křížení, čímž umožňuje při výhodné volbě rodičovských párů výběr rostlin s požadovanými znaky. Z důvodu nízké preference hybridních odrůd byly první hybridní odrůdy VÚCH 70 (Bor) a VÚCH 71 (Sládek) registrovány až v roce 1987. Registrovány byly pouze za účelem pěstování mimo chmelařské oblasti a pro vývoz sadbového materiálu do zahraničí. K volnému pěstování (pod právní ochranou) byly odrůdy Bor a Sládek povoleny v roce 1994. V roce 1996 byla registrována nová odrůda Premiant, která je z pivovarského hlediska velmi podobná odrůdě Bor. Z hlediska vyšších výkonnostních parametrů odrůda Premiant nahrazuje odrůdu Bor.
Ve druhé polovině 90. let je šlechtění zaměřeno na tvorbu genotypů s vyšším obsahem alfa hořkých kyselin. Výsledkem je v roce 2001 registrace odrůdy Agnus. Jedná se o první českou odrůdu tohoto typu, která se poměrně rychle uplatnila v českých pivovarech. Agnus se vyznačuje vyšším obsahem beta hořkých kyselin. V roce 2004 byla registrována další aromatická odrůda Harmonie (Harmonie = harmonické složení chmelových pryskyřic), která je charakteristická vyrovnaným poměrem alfa a beta hořkých kyselin a nízkým podílem kohumulonu. V roce 2007 byla registrována odrůda Rubín, která se svým složením řadí mezi odrůdy Agnus a Premiant. Z praktického pohledu vykazuje dobré růstové vlastnosti. V roce 2008 byly registrovány dvě nové odrůdy Vital a Kazbek. Vital vykazuje až trojnásobně vyšší obsah DMX (desmethylxanthohumol) než ostatní světové odrůdy chmele. Z pivovarského hlediska se jedná o odrůdu s vyšším obsahem alfa i beta kyselin. Kazbek je velmi výnosnou odrůdou aromatického typu. Je charakteristická atypickou ovocnou vůní, která má v pivu příjemný charakter. Robustnost a stabilita jsou zakotveny v názvu odrůdy (Kazbek je nejvyšší horou středního Kavkazu) a tyto vlastnosti jsou pro ni charakteristické. V roce 2010 byly registrovány dvě aromatické odrůdy. Odrůda Bohemie byla získána z potomstva po odrůdě Sládek, vykazuje též výborné pivovarské vlastnosti a z pěstitelského hlediska má kratší vegetační dobu. Odrůda Saaz Late je první odrůdou, která je porovnávána přímo s kvalitativními parametry Žateckého poloraného červeňáku. V roce 2017 byly registrované další hořké odrůdy Gaia a Boomerang. Gaia je výnosná odrůda do ležáckých piv. Boomerang je vhodný jak do ležáckých piv, tak i z důvodu kořenité vůně hlávek, do piv speciálních. V roce 2018 byly registrovány první české odrůdy chmele pro pěstování na nízkých konstrukcích. Jedná se od odrůdy Country a Jazz. Country je výnosnější odrůda s méně výraznou vůní. Jazz naopak má vůni intenzivnější a variabilnější.
BOOMERANG
PŮVOD:
Boomerang byl získán výběrem z hybridního potomstva několikanásobného prokřížení odrůd Agnus, Magnum a Premiant a rozpracovaného šlechtitelského materiálu, který má v původu odrůdy Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Northern Brewer a Fuggle.Název odrůdy je dán specifickou vůní chmelových hlávek, která se příjemně vrátí do příjemné vůně piva.
REGISTRACE: 2017
AROMA:
Aroma hlávek má vysokou intenzitu, je kořenité.
CHARAKTER CHMELOVÉHO AROMA:
Je charakteristická vyšším podílem kořenité vůně a nižším podílem chmelové, citrusové a ovocné vůně.
PIVOVARSKÉ POUŽITÍ:
Bomerang je hořká odrůda, pro první a druhé chmelení. Též je vhodná pro speciální piva a studené chmelení.
CHMELOVÉ PRYSKYŘICE:
|
celkové pryskyřice (% hm.) |
24 - 30 |
|
alfa kyseliny (% hm.) |
10 - 14 |
|
beta kyseliny (% hm.) |
5 - 10 |
|
poměr α/β |
1,5 – 2,3 |
|
kohumulon (% rel.) |
27 - 32 |
|
kolupulon (% rel.) |
47 - 50 |
CHMELOVÉ SILICE:
|
obsah silic (g/100g) |
1,5 – 3,0 |
|
myrcen (% rel.) |
30 - 53 |
|
β-karyofylen (% rel.) |
7 - 11 |
|
β-farnesen (% rel.) |
0,4 - 1,0 |
|
α-humulen (% rel.) |
14 - 17 |
|
α+β-selinen (% rel.) |
1 - 2 |
GAIA
PŮVOD:
Gaia byla získána výběrem z hybridního potomstva po odrůdě Agnus a samčí rostliny po anglické odrůdě Yeoman a šlechtitelského materiálu prokříženého českých a zahraničních odrůd). Odrůda byla pojmenována po řecké bohyni Země Gaia, protože se jedná o mohutnou a výnosnou rostlinu.
REGISTRACE: 2017
VÝNOS: 1,8 - 2,8 t.ha-1
AROMA:
Aroma hlávek má vysokou intenzitu, je chmelové až kořenité.
CHARAKTER CHMELOVÉHO AROMA:
Je charakteristické chmelové nízkým podílem ovocné, citrusové a kořenité.
PIVOVARSKÉ POUŽITÍ:
Gaia je hořká odrůda, pro první a druhé chmelení.
CHMELOVÉ PRYSKYŘICE:
|
celkové pryskyřice (% hm.) |
26 - 33 |
|
alfa kyseliny (% hm.) |
12 - 15 |
|
beta kyseliny (% hm.) |
5 - 10 |
|
poměr α/β |
1,3 – 2,7 |
|
kohumulon (% rel.) |
20 - 29 |
|
kolupulon (% rel.) |
40 - 48 |
CHMELOVÉ SILICE:
|
obsah silic (g/100g) |
1,5 – 2,5 |
|
myrcen (% rel.) |
23 - 37 |
|
β-karyofylen (% rel.) |
9 - 12 |
|
β-farnesen (% rel.) |
5 - 7 |
|
α-humulen (% rel.) |
2 - 4 |
|
α+β-selinen (% rel.) |
25 - 27 |
SAAZ COMFORT
PŮVOD:
Odrůda Saaz Comfort byla získána výběrem z potomstva po rodičovské kombinaci rozpracovaného šlechtitelského materiálu, který má v původu Žatecký poloraný červeňák a ruskou odrůdu Serebrjanka, která přenáší odolnost k houbovým chorobám
REGISTRACE: 2019
VÝNOS: 2,0 - 2,6 t.ha-1
AROMA:
Aroma chmelových hlávek je pravé, jemné chmelové.
CHARAKTER CHMELOVÉHO AROMA:
Bylinný charakter vůně je nízký, převažuje složka kořeněná.
PIVOVARSKÉ POUŽITÍ:
Saaz Comfort je aromatická odrůda, pro druhé a třetí chmelení. Z pivovarského hlediska je řazena mezi odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Sládek.
CHMELOVÉ PRYSKYŘICE:
|
celkové pryskyřice (% hm.) |
16 – 23 |
|
alfa kyseliny (% hm.) |
4,5 – 6,0 |
|
beta kyseliny (% hm.) |
4,0 – 5,5 |
|
poměr α/β |
0,9 – 1,1 |
|
kohumulon (% rel.) |
17 – 23 |
|
kolupulon (% rel.) |
36 – 41 |
CHMELOVÉ SILICE:
|
obsah silic (g/100g) |
0,5 – 1,0 |
|
myrcen (% rel.) |
15 – 25 |
|
β-karyofylen (% rel.) |
10 – 15 |
|
β-farnesen (% rel.) |
12 – 20 |
|
α-humulen (% rel.) |
15 – 25 |
|
α+β-selinen (% rel.) |
8 – 12 |
SAAZ BRILLIANT
PŮVOD:
Odrůda Saaz Brilliant byla získána výběrem z potomstva po inzuchtním křížení Žateckého poloraného červeňáku
REGISTRACE: 2019
VÝNOS: 1,8 - 2,4 t.ha-1
AROMA:
Aroma chmelových hlávek je pravé, jemné chmelové. Nižší intenzita.
CHARAKTER CHMELOVÉHO AROMA:
Bylinný charakter vůně je nízký, převažuje složka kořeněná a trávovitá.
PIVOVARSKÉ POUŽITÍ:
Saaz Comfort je aromatická odrůda, pro druhé a třetí chmelení. Z pivovarského hlediska je řazena mezi odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Sládek.
CHMELOVÉ PRYSKYŘICE:
|
celkové pryskyřice (% hm.) |
14 – 21 |
|
alfa kyseliny (% hm.) |
2,5 – 3,5 |
|
beta kyseliny (% hm.) |
2,5 – 3,5 |
|
poměr α/β |
0,9 – 1,1 |
|
kohumulon (% rel.) |
21 – 26 |
|
kolupulon (% rel.) |
38 – 44 |
CHMELOVÉ SILICE:
|
obsah silic (g/100g) |
0,3 – 0,9 |
|
myrcen (% rel.) |
10 – 20 |
|
β-karyofylen (% rel.) |
10 – 15 |
|
β-farnesen (% rel.) |
8 – 15 |
|
α-humulen (% rel.) |
25 – 35 |
|
α+β-selinen (% rel.) |
2 – 6 |
SAAZ SHINE
PŮVOD:
Odrůda Saaz Shine byla získána výběrem z potomstva po křížení odrůdy Sládek a Žateckého poloraného červeňáku
REGISTRACE: 2019
VÝNOS: 1,8 - 2,6 t.ha-1
AROMA:
Aroma chmelových hlávek je pravé, jemné chmelové. Nižší intenzita.
CHARAKTER CHMELOVÉHO AROMA:
Bylinný charakter vůně je vyšší, společně se složkami kořeněné a citrusové
PIVOVARSKÉ POUŽITÍ:
Saaz Shine je aromatická odrůda, pro druhé a třetí chmelení. Z pivovarského hlediska je řazena mezi odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Sládek.
CHMELOVÉ PRYSKYŘICE:
|
celkové pryskyřice (% hm.) |
14 – 21 |
|
alfa kyseliny (% hm.) |
2,0 – 3,5 |
|
beta kyseliny (% hm.) |
2,5 – 3,5 |
|
poměr α/β |
0,9 – 1,1 |
|
kohumulon (% rel.) |
20 – 26 |
|
kolupulon (% rel.) |
40 – 49 |
CHMELOVÉ SILICE:
|
obsah silic (g/100g) |
0,4 – 0,9 |
|
myrcen (% rel.) |
10 – 20 |
|
β-karyofylen (% rel.) |
10 – 15 |
|
β-farnesen (% rel.) |
17 – 23 |
|
α-humulen (% rel.) |
20 – 30 |
|
α+β-selinen (% rel.) |
1 – 4 |
COUNTRY
PŮVOD:
Česká odrůda pro nízkou konstrukci. Odrůda Country byla získána výběrem z hybridního potomstva několikanásobného prokřížení anglického a evropského šlechtitelského materiálu. Název odrůdy je dán charakterem vůně, která je slabší trávovitá, bylinná a chmelová.
REGISTRACE: 2018
VÝNOS: 1,0 - 1,4 t.ha-1
AROMA:
Aroma hlávek má nízkou intenzitu.
CHARAKTER CHMELOVÉHO AROMA:
Je charakteristická vyšším podílem trávovité, bylinné vůně a nižším podílem chmelové vůně.
PIVOVARSKÉ POUŽITÍ:
Country je aromatická odrůda, pro druhé a třetí chmelení. Vhodná pro spodně i svrchně kvašená piva.
CHMELOVÉ PRYSKYŘICE
|
celkové pryskyřice (% hm.) |
13 - 20 |
|
alfa kyseliny (% hm.) |
3 - 5 |
|
beta kyseliny (% hm.) |
1,5 – 2,5 |
|
poměr α/β |
1,5 – 2,4 |
|
kohumulon (% rel.) |
22 - 30 |
|
kolupulon (% rel.) |
35 - 50 |
CHMELOVÉ SILICE
|
obsah silic (g/100g) |
0,2 – 0,5 |
|
myrcen (% rel.) |
10 - 30 |
|
β-karyofylen (% rel.) |
3 - 8 |
|
β-farnesen (% rel.) |
2 - 9 |
|
α-humulen (% rel.) |
2 - 8 |
|
α+β-selinen (% rel.) |
20 - 45 |
JAZZ
PŮVOD:
Česká odrůda pro nízkou konstrukci. Odrůda Jazz byla získána výběrem z hybridního potomstva několikanásobného prokřížení anglického a evropského šlechtitelského materiálu. Název odrůdy je dán charakterem vůně, která je složená mnoha tónů vůně, tak jako jazz charakterizuje mnoho tónů hudby.
REGISTRACE: 2018
VÝNOS: 1,1 - 1,6 t.ha-1
AROMA:
Aroma hlávek má střední intenzitu.
CHARAKTER CHMELOVÉHO AROMA:
Je charakteristická vyšším podílem směsi kořenité, dřevité, citrusové, bylinné a chmelové vůně.
PIVOVARSKÉ POUŽITÍ:
Jazz je aromatická odrůda, pro druhé a třetí chmelení. Vhodná pro spodně i svrchně kvašená piva Též je vhodná pro speciální piva a studené chmelení.
CHMELOVÉ PRYSKYŘICE
|
celkové pryskyřice (% hm.) |
15 - 24 |
|
alfa kyseliny (% hm.) |
3 - 5 |
|
beta kyseliny (% hm.) |
2 - 4 |
|
poměr α/β |
1,5 – 2,7 |
|
kohumulon (% rel.) |
22 - 35 |
|
kolupulon (% rel.) |
40 - 60 |
CHMELOVÉ SILICE
|
obsah silic (g/100g) |
0,4 – 1,5 |
|
myrcen (% rel.) |
20 - 40 |
|
β-karyofylen (% rel.) |
6 - 10 |
|
β-farnesen (% rel.) |
0,4 - 3,0 |
|
α-humulen (% rel.) |
4 - 25 |
|
α+β-selinen (% rel.) |
10 - 25 |
BLUES
PŮVOD:
Česká odrůda pro nízkou konstrukci. Odrůda Blues byla získána výběrem z hybridního potomstva několikanásobného prokřížení anglického a evropského šlechtitelského materiálu. Název odrůdy je dán charakterem vůně, která je složená mnoha tónů vůně, tak jako blues charakterizuje mnoho tónů hudby.
REGISTRACE: 2019
VÝNOS: 1,0 - 1,4 t.ha-1
AROMA:
Aroma hlávek má střední intenzitu.
CHARAKTER CHMELOVÉHO AROMA:
Je charakteristická vyšším podílem směsi kořenité, bylinné, chmelové a dřevité vůně.
PIVOVARSKÉ POUŽITÍ:
Blues je aromatická odrůda, pro druhé a třetí chmelení. Vhodná pro spodně i svrchně kvašená piva. Též je vhodná pro speciální piva a studené chmelení.
CHMELOVÉ PRYSKYŘICE
|
celkové pryskyřice (% hm.) |
15 - 24 |
|
alfa kyseliny (% hm.) |
3 - 7 |
|
beta kyseliny (% hm.) |
3 - 5 |
|
poměr α/β |
1,3 – 2,5 |
|
kohumulon (% rel.) |
18 - 27 |
|
kolupulon (% rel.) |
35 - 48 |
CHMELOVÉ SILICE
|
obsah silic (g/100g) |
0,6 – 1,5 |
|
myrcen (% rel.) |
15 - 35 |
|
β-karyofylen (% rel.) |
7 - 12 |
|
β-farnesen (% rel.) |
0,2 – 1,3 |
|
α-humulen (% rel.) |
20 - 33 |
|
α+β-selinen (% rel.) |
10 - 20 |
MIMOSA
PŮVOD:
Odrůda Mimosa byla získána výběrem z potomstva po křížení matečné rostliny českého šlechtitelského materiálu a otcovské rostliny původem z Jihoafrické republiky
REGISTRACE: 2019
VÝNOS: 1,5 - 2,3 t.ha-1
AROMA:
Aroma chmelových hlávek je slabé citrusové. Nižší intenzita.
CHARAKTER CHMELOVÉHO AROMA:
Citrusový a ovocný charakter vůně je vyšší, společně se složkami kořeněné a bylinné vůně
PIVOVARSKÉ POUŽITÍ:
Mimosa je aromatická odrůda, pro druhé a třetí chmelení. Z pivovarského hlediska je též používána do svrchně kvašených piv. Vlivem nízkého obsahu je velmi vhodná pro studené chmelení, protože neovlivňuje intenzitu a charakter hiřkosti.
CHMELOVÉ PRYSKYŘICE:
|
celkové pryskyřice (% hm.) |
10 – 17 |
|
alfa kyseliny (% hm.) |
1,3 – 2,5 |
|
beta kyseliny (% hm.) |
6,0 – 8,0 |
|
poměr α/β |
0,3 – 0,4 |
|
kohumulon (% rel.) |
28 – 32 |
|
kolupulon (% rel.) |
50 – 56 |
CHMELOVÉ SILICE:
|
obsah silic (g/100g) |
0,4 – 0,9 |
|
myrcen (% rel.) |
15 – 30 |
|
β-karyofylen (% rel.) |
5 – 15 |
|
β-farnesen (% rel.) |
0,4 – 1,2 |
|
α-humulen (% rel.) |
1 – 4 |
|
α+β-selinen (% rel.) |
30 – 45 |
Chmele se specifickou vůní
Šlechtění chmele v České republice se též zaměřilo na tvorbu chmele se specifickou vůní. V současné době jsou v registračních zkouškách přihlášeny 2 genotypy (Tab. 1), které mají odlišnou vůni než Kazbek. Genotyp 5193 lze registrovat na přelomu 2018/2019 a genotyp 5164 rok později. Oba genotypy jsou testovány v provozních várkách v malých českých pivovarech. Přesto šlechtění chmele na specifické vůně nekončí, ale naopak se provedla řada křížení a získané genotypy se vyznačují intenzivními a velmi zajímavými nechmelovými vůněmi.
Tabulka 1: Prespektivní genotypy se specifickou vůní
|
Genotyp |
Alfa kys. (% hm.) |
Beta kys. (% hm.) |
Kohumulon (% rel.) |
Vůně |
|
5193 |
10,4 |
5,5 |
32 |
Střední, chmelová, ovocná a citrusová |
|
5164 |
12,1 |
6,3 |
28 |
Silná kořenitá |
V letech 2012 a 2013 bylo provedeno 15 křížení zaměřených na specifické vůně. Rodičovské komponenty byly odrůdy Kazbek, Columbus, rozpracovaný šlechtitelský materiál a plané chmele. Celkem bylo vysazeno 2430 rostlin. Po hodnocení vůně čerstvých hlávek v šlechtitelské chmelnici bylo z tohoto počtu vybráno 84 genotypů. Po prvním hodnocení po usušení bylo vybráno 27 genotypů, které měly i po usušení zajímavou specifickou vůni. Těchto 27 genotypů následně hodnotilo 48 odborníků. Na základě hodnocení bylo vybráno 12 genotypů pro studené chmelení, které byly rozděleny do 4 skupin. Z důvodu lepší přehlednosti vzorků byly nadějné genotypy označeny názvy planet. Výběr názvů byl dán tím, že se jedná o nechmelové vůně (vůně z jiné planety). První skupinu tvořily genotypy s nejvyšším hodnocením citrusové vůně (Graf 1). Velmi zajímavý je genotyp Eris, který nevykazuje jinou vůni než citrusovou. Druhou skupinu tvořily genotypy s nejvyšším hodnocením květinové vůně. Nejvyšší hodnocení květinové vůně má genotyp Země. Zajímavé je, že genotyp Pluto se vyznačuje současně vysokou intenzitou vůně citrusové i kořenité. Třetí skupinu tvořily genotypy s nejvyšším hodnocením ovocné vůně. Genotyp Venuše je charakteristický vysokou ovocnou i kořenitou vůní. Lze konstatovat, že téměř shodné složení charakteru vůně mají genotypy Saturn a Neptun s tím, že Neptun má nižší intenzitu. Poslední skupinu tvoří dva genotypy (Ceres a Haumea) s nejvyšší kořenitou a jeden genotyp (Slunce) s nejvyšší dřevitou vůní.
Graf 1: Charakter vůně u genotypů s citrusovou vůní
Vybrané vzorky byly použity pro studené chmelení v typu piva ALE. Chmelení bylo provedeno odrůdami Agnus a Kazbek. Studené chmelení bylo provedeno z rozemletých hlávek jednotlivých genotypů v množství 3g/1 po dobu 10 dní před stáčením. Hodnocení piv se účastnilo 23 pivovarských odborníků. K citrusovým vůním byl přidán kontrolní vzorek s odrůdou Kazbek. Z grafu 2 je patrné, že nejvyšší oblibu z citrusových vůní mají genotypy Eris a Jupiter. Květinové vůně v pivu nebyly tak výrazné jako citrusové. Přesto nejvyšší oblibu získal genotyp Země, který má nejintenzivnější květinovou vůni. Z ovocných vůní jednoznačně vykazuje nejvyšší preferenci genotyp Saturn. Z poslední skupiny nejvyšší preferenci získal genotyp Slunce. Všichni degustátoři se shodli, že je velmi vhodný pro typ piva IBA. Z celkového pohledu lze konstatovat, že každý genotyp byl zajímavý. Tento poznatek lze poukázat u skupiny ovocných vůní. Genotyp Neptun vykazoval velmi slabou vůni po broskvích. I když nebyla, tak intenzivní, přesto jeden z degustátorů ji preferoval pro svou jemnost.
Graf 3: Preference genotypů použitých pro studené chmelení.
Z pohledu historie šlechtění chmele se plané chmele využívají již dlouhou dobu. Výsledkem této práce je registrace nové odrůdy Kazbek. Tato odrůda má ve svém původu ruský planý chmel, který předal toleranci k suchu. Křížení odrůdy Kazbek bylo provedeno už v roce 1984 a až po 24 letech, byla v roce 2008 registrována. Tato odrůda vykazuje stabilní vysoké výnosy i ve velmi suchých letech. Jedná se o první českou odrůdu se specifickou vůní, která je využívána pro výrobu speciálních piv. Odrůda je velmi žádaná především v zahraničí. Kazbek získal po planém chmelu robustní vzhled rostliny s dlouhými pazochy a velkými listy. Jedná se o nejvýnosnější českou odrůdu chmele.
Obrázek 1: Porost odrůdy Kazbek